Již dlouho jsem se těšil, že si nafotím v pražské zoo gaviály. Přijdou mi totiž od pohledu jako děsní sympaťáci a také trochu jako takový prototyp komixového krokodýla. Každopádně jsem se konečně přiměl vyrazit a pár fotografií ulovit.
Gaviáli obývají vlastní pavilónek, který je tvořen jedním velkým bazénem. Návštěvníci vidí hladinu vody kousek pod úrovní očí, mohou tak krásně skrze obří prosklenou stěnu pozorovat na hladině plovoucí i na dně hovící si jedince. Mezi nimi se prohání malé želvy, nebo také tyto občas sedí a vypadají jako v předsmrtelné křeči s nohama vytrčenými různě do stran.
Asi hodinku jsem tam vydržel stát a koukat, jak si tam hoví na ostrůvku nebo plavou dokola. Jsou opravdu krásní…
Ale focení nebylo nic moc. Samozřejmostí byl nedostatek světla, krom toho se tam míchaly různé zdroje světla, přičemž výsledkem byla naprosto divná světelná charakteristika. Jednotlivé fotografie pořizované v různých úhlech mají zcela jinou barevnou teplotu, takže jsem si při zpracovávání přišel jako nad omalovánkami. Takže dnes ne fotky, ale omalovánky.
