Cesty tam a zase zpátky
Pár poznatků (a deníkových zápisků) z poslední cesty – o tom jak cestovat lépe a efektivněji. A jak se připravit na příště. Průvodce po Maroku a Tibetu už leží na stole, takže není na co čekat. Stále připraven! :)
Pár poznatků (a deníkových zápisků) z poslední cesty – o tom jak cestovat lépe a efektivněji. A jak se připravit na příště. Průvodce po Maroku a Tibetu už leží na stole, takže není na co čekat. Stále připraven! :)
Zakázané město (Forbidden City, Zǐjinchéng, 紫禁城). Tisícovka budov na ploše ¾ čtverečního kilometru z počátku 15. století. Podle mnohých nudná atrakce, prachsprosté lákadlo na turisty, přičemž Peking nabízí mnoho zajímavějších atrakcí… já si dovolím nesouhlasit. I když…
Hagia Sofia, Ayasofya, chrám Boží Moudrosti… to je jeden z důvodů, proč jsem se chtěl do Istanbulu tak moc podívat. Vlastně asi ten zásadní. Na mém seznamu „povinných“ míst k navštívení patří na úroveň pyramid v Gize, Koloseu v Římě či chrámu Angkor Vat v Kambodži. Takže jaké jsou mé dojmy?
Ráno popadnout batoh, den přežít v pozitivním duchu a z práce-školy pak rovnou na letiště. Podzimní prázdniny jsou tu a desítka dní v Istanbulu volá!
Hele, nepojedeme někam? Víš co, k moři… na pár dní třebas?
Téměř po dvou letech od mé cesty do Indonésie se mi podařilo dokončit deník z cesty. Konečně! Tisícovka obrázků a 16.000 slov povypráví, jak jsem viděl a zažil tento krásný kout země.
Zas pár odstavců a obrázků k předloňské (!!) cestě do Indonésie. Tentokráte již z Jávy.
Nějak jsem pozapomněl upozorňovat na aktualizace indonéského webu, který je šnečím tempem dokončován. Takže update k dalším čtyřem dnům je online, pokud jste je ještě neviděli :)