Minule jsem shrnul důvody, které Srí Lanku zařazují mezi atraktivní destinace pro dovolenou. Ovšem není vše jen skvělé, pojďme se podívat na pár věcí, které mě osobně docela zlobily.
Srí Lanka je oblíbeným cílem mnoha Čechů, ovšem mnoho z nich se vrátí se smíšenými pocity. V tomto dvoudílném příspěvku shrnu, co se mi na ostrově kousek od Indie líbilo a co by mohlo naopak někoho odradit.
Náš výlet měl za cíl představit nám tři stránky Srí Lanky: kulturní historii v tak zvaném „kulturním trojúhelníku“, teplou vodu Indického oceánu při východním pobřeží ostrova a krásy čajových plantáží a vysokých kopců vysočiny.
Procházka po obranné zdi, uzavírající starý Istanbul ze západu, od Marmarského moře po záliv Zlatý roh, se ukázala být jednou z nejlepších na celém výletě.
Palác Topkapi, staré sultánské sídlo uzavírající východní vrcholek Starého Istanbulu, je jednou z nejprofláklejších památek města. Řekněte mi někdo, proč?!
Mešita ve čtvrti Ortakoi (Ortaköy Camii) stojí hned pod Bosporským mostem, který spojuje Evropu s Asií. Obojí samo o sobě stojí za vidění, dohromady jde o jedinečnou kombinaci.
Zvony mi vždy přišly jako úžasný kus výrobku, co spojuje estetickou hodnotu i praktickou funkci v objektu, co může mít svou duši. A tak jsem nemohl nenavštívit pekingské muzeum zvonů.
Sultan Ahmed Mosque, Sultanahmet Camii, nebo prostě jen Modrá mešita. Sic největší ve městě, ale stejně jsem jí překřtil na „malou Ayu“ – chybí jí totiž ten… přesah významnosti, nebo jak to říci.