Vejce v louži
The Egg, Vejce – tak se říká Národnímu divadlu v Pekingu. Při své stavbě (2001–7) vzbudilo otázku, jestli je vhodné budovat takto moderní stavbu v historickém srdci Pekingu. No a pak to byla samozřejmě otázka ceny…
The Egg, Vejce – tak se říká Národnímu divadlu v Pekingu. Při své stavbě (2001–7) vzbudilo otázku, jestli je vhodné budovat takto moderní stavbu v historickém srdci Pekingu. No a pak to byla samozřejmě otázka ceny…
Jakkoliv je pekingská olympijská vesnice klasicky symbolem čínského megalomanství, tak stojí za shlédnutí – jak by mohli potvrdit místní, kteří se zde každovečerně prochází, baví, žijí…
Celkem jsem na EXPO strávil nějakých dvacet hodin. Většinu času jsem obdivoval invenci designerů, kteří navrhovali opravdu roztodivné tvary budov pavilonů. Z hlediska fotografie ovšem byly nejzajímavější večery, krátké časové úseky kdy se začala rozsvěcet světla a obloha tmavla – až přešla v černo černou, pouze nasvícenou intenzivní září výstaviště zespodu.
Světová výstava EXPO, respektive fotografie z ní, pro mě byly jedním z hlavních motivů proč letos vyrazit do Číny. Plán byl vidět obří čínská města a skouknout pár světových unikátů: Velkou čínskou zeď, Zakázané město, pekingskou olympijskou vesnici, šanghajský „Manhattan“ Pudong no a právě EXPO. Nic jsem nedbal na varování, že Čína je touto dobou přeplněná, drahá a počasí nehezké. […]
Je Dubaj krásná, anebo ošklivá? Jak vlastně posuzovat krásu něčeho tak impozantního a velkolepého, jako je megaměsto vyrostlé v poušti? Druhá část mých úvah.
Je Dubaj krásná, anebo ošklivá? Jak vlastně posuzovat krásu něčeho tak impozantního a velkolepého, jako je megaměsto vyrostlé v poušti? První část mých úvah.
Šanghaj. Takový čínský New York. Tolik mrakodrapů jsem v životě neviděl. Klasická třípatrová zástavba se zcela ztrácí vedle sídlišť mnohapatrových bytových domů – a ty jsou ničím proti budovám Pudongu, místního Manhattanu. Jak Peking působil historickým, tradičním dojmem, tak Šanghaj je město moderní, plné neonů, obchodních domů, butiků a kravaťáků.
Do Pekingu jsem dorazil po zhruba dvacetihodinové cestě, utahaný z dlouhých a ještě ke všemu zpožděných letů. Každopádně mě přivítalo moderní a krásné letiště, přímočará a jasná navigace a také hodinová fronta na imigračním. Přesun do centra byl bezproblémový, rychlodráha vede z haly až na jednu z mnoha linek metra, vše je srozumitelné a jasné, nákupem jízdenek v automatu počínaje (i s anglickým rozhraním!) a bezpečnostní […]